2020 Women´s EHF EURO
EHF EURO 2020
WOMEN´S HANDBALL WORLD CHAMPIONSHIP  2019

Házená v TV

05. 11. 2019 20:05 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Cement Hranice - Pepino SKP Frýdek-Místek
12. 11. 2019 20:05 hod. ČT Sport
KH ISMM Kopřivnice - Sokol Nové Veselí
20. 11. 2019 18:00 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Talent M.A.T. Plzeň - HCB Karviná
03. 12. 2019 20:05 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Sokol Nové Veselí - HC Dukla Praha
TV COM
Sponser

Další odkazy

Fotogalerie Facebook

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
19.1.2015 otevřeno: 1305 x

Nikolovi jsem dal zabrat, s Kimem jsem si nevěděl rady, říká pilíř české defenzívy Szymanski

Házenkář švýcarského St. Gallenu tvrdí českou obranu a za svůj výkon si vysloužil i pochvalu od francouzské hvězdy Nikoly Karabatiče. Po zápase proti Švédsku nehledal Jakub Szymanski výmluvy a uznal, že výkon obrany nebyl optimální. Podobně jako jeho spoluhráči už ale vyhlíží zápas proti Egyptu.

 

Jako jeden z mála pamatujete zápasy s mimoevropskými týmy. Jak se od let 2005, 2007 posunula házená mimo Evropu?
Ještě včera večer jsme viděli utkání Francie Egypt a musím říct, že posun tam rozhodně je. Vždy hráli s energií a plným nasazením, ale včera jsem byl překvapen, jakou k tomu přidali navíc házenkářskou kvalitu a upřímně řečeno, zítra nás nečeká nic lehkého.

 

V čem je jiný styl házené v Africe a Americe od toho evropského?
Všichni se poevropštili, už to není takový „total handbal“, jak Afričané vždycky hráli. Samozřejmě k tomu přidávají svou rychlost a výbušnost, která je jim vlastní už jenom díky jejich fyziologickým předpokladům. Po taktické stránce udělali ohromný pokrok, jsou již schopní konkurovat i evropským týmům.

 

Říká se, že jsou tvrdí až záludní, platí to?
Platí. Včera měli Egypťané ohromnou podporu v hledišti. Upozorňoval nás na to i kamarád, který tu žije, že v Dauhá pracuje hodně Egypťanů. Ti včera přišli svůj tým podpořit. Místy vytvářeli až fanatické prostředí. Stále ale Egypťané hrají opravdu tvrdě. Třeba na Nikolu Karabatiče bylo včera několik zákroků, po kterých skončil na zemi. Nevím, jestli je to tím, že se rozhodčí tady snaží ty velké hvězdy chránit, ale i Egypťané měli velmi mnoho dvouminutových trestů. Ale ta jejich agresivita už je teď taková „čistá“, už to nejsou ty nesmyslné fauly zezadu, jako dělali kdysi, ale stále hrají velmi agresivně.

 

Vy se s tím také někdy „nemažete“. Bude vám tato tvrdá hra sedět?
Budu se do toho znovu snažit jít po svém, hrát agresivně. V případě Kima Anderssona i Nikoly Karabatiče jsem cítil, že tito kluci mají jakýsi bonus od rozhodčích. Podle mě minimálně dvě vyloučení mi mohla být prominuta, byly to nechtěné zásahy do obličeje, nebyla to žádná úmyslná rána. Pavel Horák několikrát schytal mnohem jasnější ránu do tváře a pískáno to nebylo. Teď doufám, že už takovéto bonusy nebudou a budeme do toho moci pořádně šlápnout všichni a ne jenom jeden, protože potom je to vidět a že se v agresivitě a ostrosti soupeři vyrovnáme.

 

Do hry zasahujete v podobné pozici, jako dříve Daniel Kubeš. Jak je trenér spokojený se svým nástupcem?
Po Francouzích jsem od trenérů dostal docela dobrou zpětnou vazbu, byli s mým výkonem spokojení. Mě jde spíše o to, jestli já sám jsem se svým výkonem spokojený či ne. Po zápase s Francií jsem spokojený byl. Přišel za mnou i sám Nikola a říkal mi, že jsem mu dal zabrat, což mě překvapilo i potěšilo. Na druhou stranu, proti Kimovi Anderssonovi jsem vůbec nevěděl, co mám dělat. S brankáři jsme to vůbec nedostali pod kontrolu. Některé střely byly dobře odbráněné, brankáři tam byli a nechytli to, jindy naopak. Je to těžké, takový zápas nebyl povzbuzující. Snažím se dát na hřišti maximum. Byli jsme tak před mistrovstvím s trenéry dohodnutí, že mým primárním úkolem bude zvednout obranu a kluky strhnout s sebou. Proti Francii to šlo, proti Švédům to bylo špatné a v ostatních zápasech to musí být lepší.

 

V St. Gallenu také hrajete spíše obranu?
Ne, tam hraji všechno. Už jsem ani reprezentovat nechtěl, několikrát jsem pozvání odmítnul, pak ale Dan Kubeš zavolal, že bych dostal jen tuto roli v obraně a nevysedával někde na lavičce. Sám v sobě jsem si vyhodnotil, že tuhle roli jsem schopný zvládnout, mentálně jsem se připravil na to, že nebudu hrát v útoku a soustředím se na konkrétní věci.

 

Je pro obránce těžké, že rozhodčí mají v každém zápase jiný metr?
Určitě je to tak, každý píská jinak. Je to i tím, že i rozhodčí jsou z různých kontinentů. V prvních minutách si musíme v hlavě srovnat, jakou nastavili laťku a musíme se tomu přizpůsobit.

 

Když má člověk takovou roli v týmu, jako vy, jak se vyrovnává s těmi dvouminutovými tresty, které k této úloze logicky patří?
Včera u mě přišla tři nešťastná vyloučení. Snažím se hrát tak, abych tým zbytečně neoslaboval. Jsem čerstvý, mám mít sílu na svůj úsek a ty dvojky pak mrzí. Navíc jsou to tresty, které vyplývají ze hry, není to nějaký brutální faul. Sjede mi ruka, trochu ho líznu přes obličej a už je to dvojka. To mě mrzí a v příštím zápase si na to musím dát pozor.

 

Zkoušíte v úvodu hranu, kam až to rozhodčí pustí?
Spíše na začátku zkoušíme, jestli bude fungovat taktika, kterou jsme si připravili. Třeba jak jít na hráče, jako je Kim Anderssen, který umí všechno. Zkoušeli jsme různé varianty a zdálo se nám, že málo střílí, jakoby se mu v prvním zápase nechtělo. Domluvili jsme se, že ho zkusíme spíše blokovat a on nám místo toho dal deset gólů z deseti střel. Nefungovalo to. Příště taktiku nechám spíš na Danovi a nebudu se do toho míchat. Jsou prostě zápasy, kdy už opravdu nevíte, co dělat. Jdete ven, dohrají to do pivota. Zůstanete vzadu, třískne to do sítě z devíti metrů. Pak už je to trochu demotivující. Ale tohle je světová špička. Já jsem proti takovým hráčům dlouho nehrál a jsem rád, že jsem si to znovu zažil. Když řeknu, že si to člověk musí užít, je to až hloupé, takovou nálož si už člověk neužívá, ale pořád je to pro nás ukázka toho, jak se má házená dělat. Mají mladé dvacetileté kluky, kteří přijdou na hřiště a jsou schopní to niveau chytnout a hrají super už v tak mladém věku. Pak se musíme ptát, proč to tak někde je. To není jen o krátkodobé přípravě před šampionátem, ale o koncepční práci celé házené.
 

Jakub Szymanski (v červeném vpravo) brání Švéda Fahlgrena. | Foto: Pavel Lebeda/chf.cz