2020 Women´s EHF EURO
EHF EURO 2020
WOMEN´S HANDBALL WORLD CHAMPIONSHIP  2019

Házená v TV

05. 11. 2019 20:05 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Cement Hranice - Pepino SKP Frýdek-Místek
12. 11. 2019 20:05 hod. ČT Sport
KH ISMM Kopřivnice - Sokol Nové Veselí
20. 11. 2019 18:00 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Talent M.A.T. Plzeň - HCB Karviná
03. 12. 2019 20:05 hod. ČT Sport
STRABAG Rail Extraliga: Sokol Nové Veselí - HC Dukla Praha
TV COM
Sponser

Další odkazy

Fotogalerie Facebook

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
25.8.2015 otevřeno: 1786 x

Jícha: Až budu fit, na soustředění reprezentace přijedu

Nejlepší český házenkář posledních let Filip Jícha je osm dnů hráčem FC Barcelona. To věhlasného španělského klubu přestoupil po osmi letech v německém gigantu THW Kiel. Ve středu 26. srpna ho čeká v novém působišti oficiální představení, setkání s prezidentem klubu. Před cestou do Barcelony ještě poprvé promluvil s českými médii. Tady je obsáhlý rozhovor třiatřicetiletého Filipa Jíchy nejen o Kielu a Barceloně, ale také o stěhování, rodině či českém „elementu“ v FCB.

 

Jak dlouho se rodil přestup do Barcelony? Nebo šlo o bleskovou záležitost?

Datuje se to už pár měsíců zpátky. Po celou svoji kariéru jsme byl s Barcelonou v nějakém kontaktu. Ale moje sportovní srdce bylo kielské. Letos v březnu se kontakty s Barcelonou obnovily. Celý ten proces se zrodil, když Dán Mikkel Hansen jako jeden z nejlepších házenkářů prodloužil smlouvu v Paříži s PSG. Tím se pro zbylé starší top hráče světové úrovně začal šířit trh. Já jsem jeden z mála, co hrají levou i střední spojku.

 

Jak probíhala jednání mezi Kielem a Barcelonou? Chtěl vás Kiel vůbec pustit?

Zpočátku byla neutrální, ale pak se skutečně začalo jednat. Nakonec z toho vzniklo to, že mi Barcelona nabízela jistotu práce do roku 2019 a měli eminentní zájem. Na druhou stranu jsem dokázal chápat trenéra a zástupce Kielu, že nová smlouva pro mě do roku 2019 by pro ně bylo jisté riziko. Přece jen německá a španělská liga nejdou co do vytížení srovnávat. Musel jsem udělat nějaké rozhodnutí. To jsem učinil s ohledem na tom, že mám před sebou poslední roky kariéry. Tak čtyři pět na nejvyšší úrovni. A nechtěl jsem je jen tak odbýt, ale pořádně si je užít a bojovat o co nejvyšší cíle. To je můj motor, to mě táhlo. Bojovat o vítězství v Lize mistrů mi Barcelona rozhodně garantovat může, s týmem co má, i s rolí, co mi nabídla.

 

 

Takže přestup do Barcelony nebyl plánovaný?

Neplánoval jsem ho, chtěl jsem dohrát kariéru v Kielu. Tak to bylo v mojí hlavě. To, že jsem dostal v létě tak dobrou nabídku, mě o tom donutilo přemýšlet. I můj agent věděl, že poslední rok od května 2014, kdy jsem si zranil kotník a pořádně nebyl fit, tak mi radil, abych vzal Barcelonu. Pro mě je to mnohem příjemnější prostředí, abych znovu dokázal, co ve mně je, dokázal se soustředit na těch pár vybraných zápasů na nejvyšší úrovni. Ne 70, 80 jako v Německu. Barcelona mě podepsala proto, aby dokázali naplnit cíle v Lize mistrů. Podle jejich slov mě budou potřebovat připraveného na 25 zápasů v sezoně, zbytek se můžu věnovat svému tělu. To jsem osm let v Kielu nemohl, protože hrací kalendář v Německu je takový.

 

Jaké byly reakce v Kielu? 

Je to klasický sportovní byznys, ten nezná nemoc. Osm věrných let je hezkých, ale když se bavíme o budoucnosti, musí vážit, kolik je komu let, jak je na tom zdravotně. V klubu mi řekli, že si mě váží, ale že takové nabídce nemohou konkurovat. Tím pádem mi otevřeli možnost toho, že mě prodají. Nakonec si myslím, že to byla výhodná i velmi upřímná spolupráce pro obě strany. Nevyjednával jsem, pouze jsem řekl, že rád zůstanu v Kielu, ale situace je taková. Velmi rozumně a bez emocí se domluvilo to, že pro obě strany by se takový obchod už nemusel opakovat. Kiel uzavřel velmi dobrý obchod s Barcelonou a já velmi dobrou smlouvu, která mi bude zajišťovat možnost osobního růstu v jednom z nejlepších házenkářských týmů na světě až to do roku 2019, což byl můj plán. Hrozně si vážím zájmu, je to vítěz Ligy mistrů, tým, který loni neprohrál zápas. To je něco speciálního. Jsem rád, že o mě měli zájem, ukazuje se, že léta v Kielu a má pověst házenkáře zdaleka přesahovala rámec Německa.

 

Měl jste nabídky z jiných klubů?

Nabídky přicházely, měl jsem je vždycky, dvě jsem na jaře odmítl. Pro mě přicházel v úvahu pouze Kiel, Barcelona byla takové lákadlo, s nímž jsem koketoval, ale zůstal věrný. Dostalo se to do fáze, kdy to nabylo konkrétní rámec. Jsem vděčný, že šance přišla, že jsem ji vzal. Na druhou stranu jsem nesmírně šťastný, že jsem mohl osm let hrát a působit v nejlepším týmu Německa, a právě s Barcelonou, v nejúspěšnějším týmu na házenkářské mapě.

 

V Kielu jste dosáhl všeho, čeho jste mohl. Nyní se však musíte „přeorientovat“ na nové město?

Barcelona, Středomoří, hezké počasí, to je samozřejmě velké lákadlo. Ve 33 let je to obrovský přísun energie, když člověk řekne: O.k., změním dres. Z pevného přístavu, kde má člověk úžasnou pozici, je kapitán týmu, všichni lidé za mnou stojí, vzít takovou výzvu... Není to rozhodnutí, co uděláte ze dne na den. Když jsem ho udělal, byla ve mě malá dušička. Nebylo to tak, že super. Ale když už jsem ho udělal, těším se, cítím, že budu hrát velmi dobře pro Barcelonu, na obrovskou výzvu se těším. Vyměnit 300 deštivých dnů v roce za slunečných, je prostě jiná dimenze. Hrozně se tam těším.

 

A rodina?

Je to takové sportovní dobrodružství i pro všechny členy rodiny. Dcera Valerie měla jít teď do školy v Německu ve vesnici, kde jsme žili. Byla už namalovaná na zdi na škole a tři týdny předtím jsem ji musel oznámit, že sice do školy půjde, ale v Barceloně. Moderní děti, všechny kamarádky si založily na WhatsApp skupinu, nahrávají si hlasové zprávy, jak se mají rády, jak se uvidí, zůstávají v kontaktu. Všechny v rodině to ovlivnilo. Valerku ale asi nejvíce.

 

Jak náročné je se po deseti letech v Německu přestěhovat?

Před osmi dny jsem se dozvěděl, že se Kiel dohodl s Barcelonou. Do té doby jsem nemohl nic dělat. V úterý jsem letěl na otočku do Barcelony a od středy jsem mohl začít proces stěhování. Když člověk žije deset let v Německu, musí se odhlásit a dát výpověď ze všeho. S tím jsem měl trošku problém, to musím přiznat. Jinak mi vedení Barcelony hodně pomáhalo v hledání nového bydlení. A máme ho. Je ještě potřeba přesunout“ dům v Kielu do domu v Barceloně. To asi budou mít na starosti jiní členové rodiny včetně rodičů. Prvních 14 dní budu bydlet v hotelu. Až se vrátíme z mistrovství světa klubů v Kataru, přesunu se. Vždy jsem říkal, že dům přestěhovat nemůžu, nechci, nakonec to nějakým způsobem šlo. Využil jsem to, že jsem plno věcí rozdal, ač jsem typ, co si je skladuje a velmi nerad se jich zbavuje. Mám k nim emoční vazbu. Jednoho dne to přišlo, zbavil jsem se nábytku, na kterém mi záleželo a teď mi je líp. Taková kapitola života, co jsem uzavřel.

 

 

Jak se budete na stěhování podílet vy osobně?

Stěhování, abych řekl pravdu a byl zcela upřímný, pro mě nebude. Přijede firma, všechno sbalí, rozmontuje, vybalí, smontuje. Já přijedu do hotového. Ostatní členové rodiny to berou jinak, musí toho udělat víc než já. Můj job je soustředit se, abych se uzdravil.

 

Našli jste bydlení přímo v Barceloně?

Ne, ne. Budeme bydlet jižně pod Barcelonou. Nejsem městský typ. Mohli jsme jít do volného bytu po Nikolivi Karabatićovi, který byl úplně v centru, ale to není můj šálek čaje. Budu to mít 15 až 20 minut autem do tréninkového centra. Z toho pohledu je to optimální a stejné jako v Kielu. Nemusím do města.

 

Už se učíte španělsky?

Začal jsem tak, že jsem si stáhl čtyři aplikace do telefonu, požádal kamaráda, aby mi zakoupil učebnici španělštiny pro samouky. Vím, že se budu muset začít hodně učit, hodně studovat. Klub mi dal k dispozici učitele. I pro ně je důležité, abych to zvládl co nejrychleji. V házené je komunikace extrémně důležitá. První tři měsíce do toho budu muset šlápnout. Na začátku si budu pomáhat angličtinou, pokud mezi sebou nebudou spoluhráči mluvit jen katalánsky, bude to hezké.

 

FC Barcelona je celosvětová značka. Fotbal, také basketbal. Jak na vás FCB působí?

Barcelonu jsem znal jako soupeř. Teď jsem měl možnost vše si projít a podívat se, co Barcelonu dělá Barcelonou. Klub je úžasný. Má tu výhodu, že chtějí být více než obyčejný klub, chtějí na všech úrovních, co nabízejí, atakovat přední evropské příčky a je to samozřejmě cítit z toho, jak klub investuje do procesu být lepší než ostatní, do tréninkových prostor. Zázemí pro hráče je něco skvělého, pro mě je čest být členem tak obrovského klubu.

 

Ve stejném klubu působí také přední český basketbalista Tomáš Satoranský. Už jsme se potkali? Znáte se?

Vím, že tam hraje. Dostalo se ke mně, že mě přivítal na Twitteru. , Osobně se neznáme, ale určitě se poznáme, jelikož basketbalisté trénují ve stejných prostorách jako my. Velké lákadlo je to, že to není jen fotbalový nebo házenkářský klub. Ale je tak velký, gigantický. Přitom hráči mezi sebou mají rodinné vazby. To se mi hrozně líbí, tréninkové centrum je úžasné. To já ve svých 33 letech budu potřebovat, jít si sám zatrénovat do haly, pod drobnohledem lékaře, osteopatů, svého speciálního trenéra, to jsou věci, co si budu moci splnit.

 

Budete startovat na mistrovství světa klubů v Kataru?

Určitě tam poletím. Moc se tam těším, bude vidět, že už patřím do týmu FC Barcelona. Hrát však nebudu. Dostal jsem sedm dnů čas navíc na stěhovaní a také proto, že jsem zraněný.

 

Mohl jste si vybrat číslo dresu?

Všechno se řešilo. Velikost dresu, číslo, jaké chci mít jméno. Zůstanu u své 39 a u svého jména. Žádná přezdívka tam nebude. V úterý (25. srpna) letím zpět do Španělska, zítra bude v Barceloně oficiální představení, kde se setkám s prezidentem klubu. Pak se připojím k týmu a už to pojede.

 

Jak jste na tom zdravotně?

Odhad je skvělý, cítím se báječně. Tři měsíce jsem nic jsem nedělal, měl jsem to zakázané od Kielu a dodržel jsem to. Cítím se jako profesionální sportovec. Teď to však bude ještě obrovská práce. Jestli člověk potřebuje sedmdnů přípravy, aby byl na nějaké dobré úrovni, já si to ohodnotil na dvojnásobek. Do Vánoc musím naplno trénovat. Sranda jde stranou. Začal jsem trénovat minulou středu, poprvé mi dali povolení začít běhat. Dvě minuty běžet, dvě minuty chůze, 10 minut běhu. Ještě to není tak, že bych se cítil úplně zdravě. Na stydkou kost se musí opatrně   Tři týdny budu pod drobnohledem doktora, bude se mnou pracovat se speciálním trenérem, budu u týmu, ale jako bych nebyl.

 

Plánuje se v Kielu vaše rozlučka a jaké jste zachytil reakce fanoušků?

Ty mě obrovsky překvapily. Samozřejmě to pro mě bylo velmi náročné období. Ani jsem se moc nechtěl zdržovat v Kielu, hodně na mě doléhalo, že tahle životní etapa končí. Rozlučku řeší oba dva manažeři mezi sebou. Vím, že by si Kiel hrozně přál se rozloučit, jak bych si zasloužil. Je však třeba to termínově skloubit. Barcelona mě koupila jako velkou investici, takže první zápas odehraji doma.

 

Co z vašeho zdravotního stavu a přestupu vyplývá pro reprezentaci?

Pro reprezentaci je to určitě lepší zpráva, než kdybych podepsal čtyřletou smlouvu v Kielu. Nyní je bezpředmětné o čemkoliv mluvit, protože jsem stále ještě zraněný. Když budu fit, tak vždy na další soustředění přijedu. Ale nebudu říkat, že za národní tým odehraju celou sezonu nebo dvě. V tomhle házenkářské věku je důležité poslouchat sebe a co tělo říká. A posledních 15 měsíců na mě zběsile křičí.

 

V německém deníku Kieler Nachrichten jste hovořil o svém investičním problému...

Celá kauza se datuje do roku 2006. Pár desítek hráčů bylo zasaženo investičním skandálem. Není pravda, že bych trpěl finanční nouzí, jak se psalo jinde v Německu. Mám jen závazky, které plním. Barcelona mi nabídla čtyřletou smlouvu, jistotu práce na čtyři roky, od Kielu jsem tuhle nabídku neměl. To je jediný aspekt. Touto smlouvou je pro mě vše vyřešeno. Ano sedí, že si podle ní za čtyři roky vydělám tolik jako v Kielu za pět. 

 

Foto: SPORT INVEST Group