EHF EURO 2020
WOMEN´S HANDBALL WORLD CHAMPIONSHIP  2019
TV COM
Sponser

Další odkazy

Fotogalerie Facebook

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
28.2.2019 otevřeno: 648 x

Házená mě zase baví a užívám si ji, jak už dlouho ne, říká po zranění Michaela Hrbková

Pár týdnů před šampionátem při nešťastném obranném zákroku utrpěla zranění v okolí oka. Zlomenina obličejové kosti si vyžádala operaci a několikatýdenní rekonvalescenci, kvůli které nemohla spojka české reprezentace Michaela Hrbková zasáhnout do bojů mistrovství Evropy. Svým reprezentačním spoluhráčkám tak fandila u televize. Teď je ale zpátky na hřišti, střelecky se jí daří a vyhlíží březnový reprezentační sraz ve „své“ Olomouci.

Po zranění jste zpátky ve hře. Naskočila jste hned po vánoční přestávce?

Naskočila jsem hned, ale první tři zápasy jsem hrála katastrofálně. Myslím, že jsem měla pořád trochu v hlavě to zranění, takže jsem do toho tak nějak neúmyslně nešla tak po hlavě. Asi ve čtvrtém zápase se to zlomilo, od té doby se mi celkem daří. Totální zlom nastal v Neckarsulmu, kde jsem dala šestnáct gólů a od té doby už se nebojím, jdu do všeho úplně normálně. Doufám, že to tak bude pokračovat, že se mi už nic nestane a bude se mi dál dařit. I když já říkám, že to vždycky může být lepší. Vždycky je potřeba neusnout na vavřínech a makat dál.


Jak probíhala rekonvalescence? Už je vše v pořádku?

Ještě se stehy kolem oka jsem šla do práce. Jak mi stehy vytáhli, pomalu jsem mohla začít něco dělat, takže po dvou týdnech od operace jsem na tréninku vždycky jezdila třeba půl hodinku na kole a běhala, házenkářské věci jsem dělat nemohla. Po operaci jsem měla ještě otok v oku. Asi měsíc po zákroku, až byl otok úplně pryč, mi na tréninky udělali speciální masku, se kterou jsem pak asi dva týdny trénovala, hrát jsem s ní ale nemohla, protože není v házené povolená. I kvůli tomu jsem nemohla jet na repre.

 

Už dříve jste říkala, že jste se snažila připravovat alespoň individuálně a kondičně. Byl tedy nějaký problém vrátit se do plné zátěže?

Žádné problémy jsem nepociťovala. Chodila jsem běhat, samozřejmě mi trošku chyběla fyzička, nemohla jsem trénovat každý den a přetěžovat se ve fitku, takže jsem trénovala tak zvolna. Rozhodně jsem se neválela, ale nemohla jsem makat v plné zátěži. Nějakou dobu to trvalo, ale myslím si, že úplně všechnu sílu jsem neztratila a nebylo tak těžké se vrátit. Kdybych pauzovala déle, bylo by to určitě horší.


Zmínila jste, že první tři zápasy nebyly z vaší strany úplně vydařené. Pozorovala jste na sobě, že byste měla tendenci dávat na sebe větší pozor? Držet se zpátky?

Ty první tři zápasy byly opravdu takové podivné, třeba z utkání proti týmu Kamči Kordovské Blombergu je jedna fotka, kde mám ruku před obličejem. Já si ale nemyslím, že bych na to nějak myslela, strach jsem neměla. Možná podvědomě mě něco v hlavě brzdilo. Možná mi spíš uškodila ta herní pauza, na tréninku jsem sice běhala, ale když se dělala házená, pracovat s holkama jsem nemohla. Takže spíš než strach o obličej mi v prvních zápasech dělala problémy ta vynucená herní přestávka.

 


Když se ještě vrátíme k ženskému EURU – předpokládám, že české zápasy jste sledovala a holkám fandila. Jak jste to prožívala?

EURO jsem sledovala a prožívala jsem to hodně. Štvalo mě, že tam nemůžu být a holkám pomoct. I když na druhou stranu nevím, jestli bych to zrovna já zase nějakým zázračným gólem rozhodla. Holky bojovaly, dopadlo to, jak to dopadlo. Silnou stránkou byl u nás vždycky kolektiv, to teď ale nemůžu posoudit. Skupina byla sice těžká, ale kdy my jsme měli lehkou skupinu? Je to sport, jednou jsi nahoře, jindy dole. Tenhle šampionát nám nevyšel, může vyjít další.


V Bundeslize je momentálně váš tým Göppingenu ve středu tabulky soutěže. Jaké máte v soutěži ambice?

Ambice jsme měli velké, chceme se pořád umístit do pátého místa, takže teď musíme vyhrát, co nejvíc zápasů můžeme, a uvidíme, na co to bude stačit. Na začátku roku jsme teď měli trochu krizi, doma jsme letos ještě nic nevyhráli, snad to v dalším zápase doma prolomíme. Teď jsme vyhráli důležitý zápas venku, sice s posledním týmem tabulky, ale nemáme už tři týdny ani jednu brankářku a musíme si je půjčovat. Jedné jsme teď po několika letech obnovili kariéru a ta nám k výhře strašně pomohla. Teď to tak různě lepíme, ale nevzdáváme se. A uvidíme, jak to na konci dopadne.


Střelecky jste opět pořádně vidět, momentálně jste 11. nejlepší střelkyně soutěže.

Od té doby, co jsem v Neckarsunu dala 16 branek, si myslím, že nehraju úplně špatně. Nějaké góly mi tam padají a myslím, že jsem zpátky ve formě. Házená mě zase baví, mám z toho radost a užívám si to, jak už dlouho ne. Doufám, že mi to vydrží a nepřijde nějaká „krizička“. Teď jsem v pohodě a odráží se to podle mě i na výkonech. Mrzí mě, že jsme toho nevyhráli víc, když teď hraju. Beze mě jsme toho vyhráli víc, tak snad to není mnou :-D. A že jsem jedenáctá v tabulce střelkyň? To spíš sleduje moje mamka, která mi zapisuje všechny tyhle statistiky. Pro mě jsou důležitější týmové body, když nedám žádný gól a vyhrajeme, je to pro mě tisíckrát cennější, než když jich dám šestnáct a prohrajeme.


Na březen svolal trenér Bašný přípravný kemp v Olomouci. Jste s trenérem v kontaktu a dorazíte na sraz?

S trenérem jsem v kontaktu, na sraz přijedu. Musela jsem si vybrat zbytkovou dovolenou z minulého roku. Tu, kterou jsem si šetřila na šampionát, na který jsem nejela, takže teď si ji můžu vybrat v březnu. S prací je to složitější, většinou si musím vybrat, jestli dovolená nebo nároďák, protože nemůžu tolik nadpracovávat a musím brát ohled i na kolegy v práci. Je to složitější, ale dá se to zvládnout, vše je o domluvě. Na sraz jsem zvědavá, těším se. Budu muset dohnat kombinace, které se trénovaly na minulých srazech, takže to pro mě bude trošku těžší, ale těším se, že zase budu chvilku v jiném týmu odreaguju se. A těším se i na holky, protože jsem je dlouho neviděla. Pokud se mi nic nestane, tak na sraz přijedu, když ve zdraví přežiju zbývající zápasy v klubu. Navíc je sraz v Olomouci, i proto se těším, že alespoň jeden den strávím doma.